Kouzelný plyšáček
Jednou mi maminka řekla: „Hanko, jdi už do postele!“ Já poslechla, ale přece jsem trochu odmlouvala. Maminka mi dala pusu na dobrou noc a zhasla. Potom zavřela dveře a já jsem si ještě zaběhla pro mého nejoblíbenějšího plyšáčka - kočičku Lízinku. Mám ji odmalička a je má nejoblíbenější. Jakmile jsme vklouzly do postýlky, okamžitě jsme obě usnuly.
Ráno jsem se probudila a jako obvykle jsem šla do školy.
Odpoledne jsem přišla domů a řekla jsem jen tak Lízince:“ Kéž bych měla doma vlastní zvířátko.“
Najednou se přede mnou objevil malý křečík. Velice jsem se podivila.
„To já jsem ho vyčarovala...," odpověděla Lízinka.
Podivila jsem se:„Ty umíš mluvit a kouzlit?“
Lízinka na to: „Ano, a poslala mě za maminkou, abych jí to překvapení ukázala."
Ale mamince pořád vrtalo hlavou, kde se ten křečík vzal. Nakonec souhlasila, že si ho necháme.
Vymyslely jsme pro něj jméno Čip. A tak se mi splnilo moje tajné přání.
Hanka Murasová